Obě nadržovaly lékařům, obě vedly diskusi nevyváženě. Z psychologického hlediska je to pochopitelné, ale z pohledu novinářské etiky ne. Je to stejné, jakoby katolický kněz vedl diskusi nebo psal erudovaný článek na téma „sex v současné české společnosti“. Bohužel se tak ale statisíce lidí nedozvěděly mnoho podstatného a jsou tak manipulovány neprofesionálními novináři. Vypadá to, jako by tyhle problémy neexistovaly.
V pražské porodnici U Apolináře např. dostávají rodičky k podpisu „Informovaný souhlas rodičky s vedením porodu“, kde na ní fakticky vynutí souhlas předem s odebráním dítěte:
„Po porodu je novorozenec označen jménem, ošetřen dětskou sestrou a přinesen k Vám k přiložení k prsu. Po 20-30 minutách odnáší dětská sestra novorozence na oddělení šestinedělí k observaci (sledování jak se přizpůsobí vnějšímu světu), které trvá dvě hodiny a je při ní provedeno komplexní ošetření a vyšetření lékařem .“
A několik zkušeností z mého okolí a z webu Aperio.cz:
„Co se týče separace, krize je zejména pokud jsou porodnice přeplněné a nebo malují (což je v podstatě pořád), momentálně v Podolí matky už informují na příjmu, že je od dětí oddělí, že je nemají kam dát, osvícenější odcházejí po porodu domů, většina se se slzami podvolí. 🙁
U Apolináře jsem zažila na jaře, dítě ponecháno matce po porodu 20 minut, odneseno, viděla ho za 16! hodin…hodně litovala, že neodešla, problémy s kojením atd.“
Praha, Na Bulovce:
„Rodila jsem bez klystýru i holení. Pro Madlenku si přišla dětská sestřička, naprosto úžasná paní a já věděla, že se mi o ní postará perfektně…
Se sestřičkou, která mi dceru přinesla 2. den ráno, jsem tak spokojená nebyla, měla jsem problémy s kojením, ale rady jsem se moc nedočkala (jména si nepamatuji). Ostatní však byli opravdu báječní, nezlobili se, když jsem se pořád chodila na něco ptát.“
„Miminko sice odnesli hned na baby box, kde ho vyšetřili a zabalili, ale přítel tam byl s ním a za malý okamžik mi ho sám přinesl a položil do náručí (zkusila jsem ho i přiložit), já jsem ho celou dobu slyšela, jak krásně křičí a byla jsem tak vyčerpaná, že jsem byla ráda, že mám alespoň ty 2 nebo 3 minutky na odpočinek. Pak jsme ještě společně strávili 2 hodinky na porodním sále a mohli se s malým důkladně seznámit, než si ho odnesla sestřička z novorozeneckého oddělení a mě převezli na šestinedělí. Všechny nadstandardy měli obsazené, což by byl určitě větší komfort, ne že bych potřebovala televizi, nebo ledničku, ale soukromý je soukromý. Byla jsem tedy na normálním pokoji, kde jsme byly tři maminky a každá měla vedle sebe postýlku na kolečkách se svým miminkem. Moje miminko mi přivezli až když jsem se na to sama cítila a byla jsem schopná se sama pohybovat, což v mém případě bylo asi za tři hodiny, během kterých jsem si došla i na záchod a do sprchy.“
Praha, Motol:
„Kontakt matky s novorozencem – největší kámen úrazu a podle mě čisté týraní dětí, bohužel běžná praxe takřka ve všech porodnicích – požádala jsem, aby mi dítě, až se narodí, položili hned na břicho. Když se narodilo, přiběhl pediatr, čapnul dítě a už už s ním běžel pryč. Porodníci ho zadrželi, že jsem je chtěla do náruče, a tak mi je tedy dal, ale to opravdu sotva na pár vteřin (i za ty jsem však vděčná, byť je smutné, že se něčeho tak přirozeného musíme doprošovat). Následně je odnesli k „ošetření“ a vrátili v plastové vyhřívané bedně, přikryté plenou. Nikdy si neodpustím, že jsem si synka nechala vzít, a pokud bude vše v pořádku, budu své další děti rodit doma právě proto, aby trávily své první okamžiky v náruči toho, koho znají a jehož blízkost je uklidňuje a naplňuje bezpečím.“
KKN, nemocnice Karlovy Vary:
„Hodinu po porodu jsem na otázku kde mám malého vyslechla odštěknutí že přeci na novorozeneckym,co by s nim jako prej mělo bejt,že po mém požádání o přiložení k prsu následovala velice nešetrné zmáčknutí mojí bradavky s okamžitým konstatováním ..že prostě pít nechce a následné odnesení mimča na další hodinu.“
Městská nemocnice Neratovice:
„Miminko jsme s manželem mohli hned po narození přivítat, nechal se mu dotepat pupečník. Než se ale malý mohl přisát k prsu, byl opět odnesen, přisál se tedy asi až hodinu po porodu na pokoji.“
„Zlatá hodinka“, říkají někteří antropologové hodině po porodu, kdy je kontakt dítěte i matky tak potřebný. Pokud je dítě matce odneseno třeba na dvě hodiny, ale až druhý či třetí den po porodu, je to samozřejmě odloučení, které dítě nemusí dobře snášet. Pokud je však odneseno těsně po porodu a není mu dovoleno pobývat u matky a naplno využít přirozené reflexy sání i poznávání maminčina těla a její vůně, je to neodpustitelná separace, která odporuje jakýmkoliv přírodním zákonitostem.
Dítě na novorozeneckém, matka na šestinedělí. Místo pevného základu domu je použitý jen nepevný štěrk. Tyto první hodiny se již nikdy v jeho životě nebudou opakovat. Podrobné informace a doporučení WHO se dozvíte na http://www.normalniporod.cz/
Dopisuji 9.1.2009:
Rada ČT konstatovala po četných stížnostech, že Michaela Jílková v pořadu Máte slovo porušila etický kodex o nestrannosti. Bohužel se to ale nikdo z diváků nedozví…
Ludmila Hamplová, autorka článku Orgasmický porod?, se zase později projevila jako propagátorka císařských řezů:
http://www.vitalia.cz/clanky/cisarsky-rez-manual-pro-spokojene-uzivatelky/
Jako novinářka prosvištěla redakcemi iHned, Lidové noviny, Reflex a nyní ji, nevím proč, platí v časopisu Instinkt.
A těm co se domnívají, že je české porodnictví v pořádku, doporučuju knihu Bonding – porodní radost.
Podpora rodiny jako cesta k ozdravení porodnictví a společnosti?