Komentáře: Malý zázrak

Od: Ondřej Bouda

Ondřej Bouda — Thu, 01 Nov 2007 16:24:50 +0000

pro Tomáše
Může! 🙂

Od: Tomáš Hokeš

Tomáš Hokeš — Thu, 01 Nov 2007 11:40:32 +0000

Nedá mi to…
Může být zázrak malý? Zdravím.

Od: Olga Tarnovská

Olga Tarnovská — Wed, 31 Oct 2007 01:27:06 +0000

Myslím, že z toho nevyroste,
moje máma, sestra ani já jsme z toho taky nevyrostly…
Takovéhle věci jde těžko dokazovat, ale když se stávají dost často, vyskytnou se i takové, kde lze jiné vysvětlení hledat těžko.
Když jsem se narodila, moje babička prohlásila: „Právě se to narodilo. A je tomu hrozná zima.“ Říkala to tak přesvědčivě, že se děda vydal do telefonní budky, aby zavolal tátovi, jestli je to pravda. Táta mu řekl, že ne, a jen co položil telefon, volali z porodnice, že jsem na světě…
Nebo si pamatuju, jak jsme jednou v létě byli na dovolené, spali jsme v hotelu, bylo hrozné vedro. Ségře bylo asi 5 let, ráno vyprávěla, že ji táta vzbudil, když si šel lehnout na balkon.
Táta ji zděšeně poslouchal,protože sice na balkoně v noci vůbec nebyl, ale usilovně myslel na to, že tam by se spalo dobře.
Mně vždycky mrazí, když nějakou myšlenku takhle chytnu, ale ségru to baví, možná právě proto je v tom daleko lepší než já – ve vysílání i v příjmu.
Vaší dceři přeju, aby se nezačala bát. Pak to z ní nikdo nevytluče.

Od: Ondřej Bouda

Ondřej Bouda — Tue, 30 Oct 2007 12:00:25 +0000

Jop, taky znám 🙂
Úžasné chvíle!
Ale nepodával bych to formou „důkazu“. Asi jde o nepřenosnou zkušenost – když to takhle čtu, hned mě napadá nejjednodušší vysvětlení: děti toho naplácají – a když to dává zrovna smysl, pamatujeme si to, protože jsme na své dítě hrdí – i když může jít o čirou náhodu…
Dcerce držím palce do dalšího vzdělávání a věštění zdar! 🙂